Naučte se mrazit. Získáte chutné jídlo do zásoby a ušetříte

Naučte se mrazit. Získáte chutné jídlo do zásoby a ušetříte

Nakoupit či navařit do zásoby a zmrazit. Většina z nás přebytky schovává v mrazáku na horší časy. Díky tomu si můžeme v zimě udělat ovocné knedlíky, přidat do polévky voňavé bylinky a mít poctivé domácí jídlo za pár minut. Znáte ale zásady správného mrazení? Často totiž do mrazáku vkládáme suroviny špatně připravené, nedodržujeme vhodnou dobu skladování a nevíme, jak jídlo rozmrazit tak, aby si zachovalo šťavnatost a zdraví prospěšné látky. 

Kombinovaná chladnička či samostatný mrazák?

První a základní věcí, kterou je potřeba si uvědomit, je typ vašeho mrazáku. Není totiž mrazák jako mrazák. Doma můžete mít buď kombinovanou chladničku, která mrazák obsahuje, nebo můžete mít samostatně stojící mrazničku.

Výhodou mrazáku v běžných kombinovaných chladničkách je, že nezabírá zbytečně místo. Navíc máte všechny suroviny po ruce, když je potřebujete. Líbit by se vám mohla třeba čtyřdveřová chladnička ETA s nízkou spotřebou, ochranou proti otiskům prstů a beznámrazovým systémem.

Nevýhodou je, že zejména vícečlenným rodinám dvě tři přihrádky prostě nestačí. Elegantním řešením tohoto problému je americká lednice, která má mrazničku díky dostatku prostoru velkorysou. Například americká lednice ETA má objem úctyhodných 517 litrů, dva mrazicí boxy a 2 extra velké boxy na zeleninu.

Americká lednice ETA

Pokud máte například sklep či garáž, můžete problém vyřešit pořízením samostatné pultové či šuplíkové mrazničky. Ta se vyplatí také všem, kteří si pěstují velké množství vlastního ovoce a zeleniny nebo hodně pečou a vaří a potřebují mít průběžně v zásobě víc než mražený hrášek a zmrzlinu. Pokud víte, že budete mrazit například velké kusy masa, raději volte pultový mrazák. ETA pultová mraznička s objemem 200 litrů je navíc velmi úsporná, tichá a díky kvalitnímu LED osvětlení v ní vše okamžitě najdete. Pokud naopak potřebujete mít v mrazáku pořádek a suroviny vhodně rozdělené, volte šuplíkovou variantu. Tak si snadno ohlídáte, že máte jednotlivé typy potravin zcela oddělené. A vždy víte, kam sáhnout, když potřebujete vytáhnout chléb či ořechy. Šuplíková mraznička ETA je navíc opatřena režimem super mrazení pro chvíle, kdy potřebujete naráz zamrazit větší množství potravin, a režim ECO naopak zoptimalizuje spotřebu.

Do krabičky nebo sáčku?

Důležité je, v čem jednotlivé potraviny mrazíte. Pokud je totiž uchováváte v nevhodných obalech, můžete jim ubrat na chuti i životnosti. Pokud budete používat krabičky, nejprve se ujistěte, že do chladu mohou. Sáčky pak umisťujte dostatečně daleko od sebe, aby k sobě nepřimrzly. Ve veškerých nádobách, které do mrazáku přijdou, by pak mělo být co nejméně vzduchu. 

U listových zelenin jako je špenát se vyplatí nechat je zmrazit na táce po listech zvlášť. Až poté je umístěte do sáčku či vhodné krabičky. Díky tomu nebudete mít při rozmrazování velkou slepenou kouli. Nápoje jako je víno, káva či sirup můžete uchovávat v tvořítku na led. Snadno pak získáte víno na vaření, ledovou kávu či základ vychlazené šťávy. Nikdy nedávejte do mrazáku nápoje ve skleněných lahvích. Mohou totiž prasknout. Šumivé nápoje dokonce hrozí explozí. 

Ať použijete sáčky či krabičky, vždy si je popište. Na štítku by neměl chybět název toho, co do mrazáku umisťujete, datum, kdy dáváte potravinu zmrazit, a gramáž. Pro snadnější orientaci můžete také zavést barevný systém. Díky tomu budete ihned vědět, že v červených sáčcích či krabičkách máte maso, v zelených zeleninu a hnědých ořechy.

Jak správně mrazit ovoce, zeleninu či maso? 

Už máme správný mrazák i vhodné nádoby na uchovávání. Můžeme se tedy pustit do samotného zamrazování potravin. A právě v tomto bodu lidé nejčastěji chybují. Mnohdy totiž mrazí intuitivně nebo podle toho, co je v dětství naučili doma. Některé potraviny přitom můžete špatným postupem zcela znehodnotit. A řada surovin do mrazáku nepatří vůbec. 

Mražené ovoce

Ovoce

Většinu ovoce můžete bez obav zamrazit. Při teplotě okolo -18 °C vám vydrží i rok. V zimě tak oceníte letní sklizeň při pečení či třeba do šťáv. Čím dříve ale ovoce z mrazáku sníte, tím lépe. V mrazu totiž rychleji ztrácí například vitamín C. Většinu ovoce můžete bez obav zamrazit. Při teplotě okolo -18 °C vám vydrží i rok. V zimě tak oceníte letní sklizeň při pečení či třeba do šťáv. Čím dříve ale ovoce z mrazáku sníte, tím lépe. V mrazu totiž rychleji ztrácí například vitamín C. 

Nejvíce se do mrazu hodí bobulové ovoce jako jsou rybíz, borůvky, maliny. Třešně, meruňky či broskve je vhodnější před zamrazením odpeckovat. Velmi šťavnaté tropické ovoce jako jsou citróny, pomeranče či mandarinky si raději během roku pořizujte čerstvé.

Zelenina

Pokud vám letos vyrostlo hodně špenátu, hrášku či medvědího česneku, určitě si můžete zamrazit do zásoby. Kořenové zeleniny jako jsou mrkev či celer je vhodné nejprve očistit a nakrájet na kostky. Větší šťavnatosti zeleniny dosáhnete, pokud ji před mrazením spaříte v horké vodě, a pak rychle zchladíte ve studené. Pokud vám ale zbyly okurky, ředkvičky či třeba kedlubny, raději z nich udělejte salát či pomazánku. Do mrazáku nepatří ani vařené brambory. 

Pečivo

Nesnědli jste všechno pečivo a máte strach, že vám zplesniví? Klidně ho zamrazte. Zmražený chléb či rohlíky, které pak dáte na pár minut do trouby, budou chutnat jako právě upečené. V mrazáku je ale neskladujte déle než dva měsíce. 

Maso a ryby

Maso je lepší si nejprve naporcovat a mrazit ho po jednotlivých porcích. Pokud máte zbytky na polívku, zamrazte si je zvlášť. Běžné maso vám v mrazáku vydrží šest až osm měsíců. Pokud schováváte mleté, měli byste ho spotřebovat do čtyř měsíců. Nikdy ale maso před zamrazením nesolte. Ryby zamrazujte čerstvé a vykuchané a spotřebujte nejpozději do čtvrt roku.

Houby 

Pokud rádi do rizota či polévky používáte mražené houby, nejprve si je povařte ve slané vodě. Až po vysušení je umístěte do mrazáku. Zachovají si větší šťavnatost. 

Bylinky

Zamrazit můžete celé větvičky či nať. Pokud si je nasekáte, smíchejte je s trochou vody a umístěte do tvořítka na led. Stačí vám pak do hotové polévky vyklepnout jednu či dvě kostky. 

Co raději do mrazáku nedávat

Do mrazáku nepatří potraviny s vysokým obsahem tuku. Kromě ořechů proto vynechejte i mléčné výrobky či kávu. Ačkoliv se říká, že káva vydrží v mrazáku dlouho čerstvá a voňavá, odborníci před tím varují. Kávová zrna jsou totiž poměrně tučná a chladem se mohou znehodnotit a ztratit své aroma. 

Do mrazáku nepatří ani potraviny s vysokým obsahem vody a soli. Kromě zeleniny jako je například okurek, nedávejte do mrazáku ani šunku a další uzeniny. Mrazit byste neměli ani přílohy jako jsou rýže, kaše či vařené brambory. 

Celkově se ale mražení rozhodně bát nemusíte. Vědci totiž zjistili, že při správném zamrazení potraviny ztrácí jen minimum prospěšných látek. V zimě pak z mraženého ovoce a zeleniny získáte dokonce více vitamínů než z toho dováženého, které nestihne pořádně dozrát. Letos v létě proto nezapomeňte alespoň část úrody schovat do mrazničky na zimu. 

Základní pravidla správného mrazení

  • Potraviny se snažte zmrazit co nejrychleji na co nejnižší teplotu. Řada mrazniček už má dnes speciální funkci rychlého zamražení. 
  • To, co rozmrazíte, už nikdy nevracejte zpět do mrazáku.
  • Ze sáčků i krabiček se snažte dostat co nejvíce vzduchu. Díky tomu nebudete mít potraviny po rozmrazení suché. 
  • Než jídlo umístíte do mrazáku, nechte ho nejprve vychladnout alespoň na pokojovou teplotu. 
  • Potraviny nenechávejte v mrazáku déle než rok. Řadu z nich musíte spotřebovat ještě dříve.