V Leonardu dělám slané i sladké a mám z něj radost

Renata Adamčíková připravuje už od loňského léta recepty pro varný robot ETA Leonardo. Jaké bylo pracovat poprvé s novým přístrojem, jak si na sebe zvykli a co všechno se dá v Leonardu uvařit? Přečtěte si Renatinu recenzi.

Leonardo? Co to je?

Na začátek je potřeba říct, že Leonardo je multifunkční varný robot, který umí nahradit hned několik spotřebičů. Ze začátku se člověk musí trochu „přeprogramovat“ a uvědomit si, že spoustu věcí, které by jinak dělal ručně, může svěřit právě jemu. Jakmile mu ale najdete místo na kuchyňské lince, najdete mu místo i ve svém vaření. Jen pozor, dejte ho na místo, které se dá dobře odvětrat (digestoř nebo okno), protože často pracuje s párou. 

Leonardo umí připravit suroviny, uvařit je, smíchat, vyšlehat a spoustu dalšího. Jeho největší výhodou proto je, že se všechno děje v jednom hrnci. Přidáváte jen suroviny, měníte nástavce a necháváte všechno na něm. Kromě toho, že šetříte nádobí, šetříte i svůj vlastní čas. Jako máma malého dítěte to vážně ocením. Když chystám svačinku, oběd nebo příkrm, vložím do něj suroviny a jdeme si hrát. Leonardo nás pípnutím upozorní, až bude hotovo.  

Robot, který vám poradí jak na to

Na varném hrnci Leonardo je jako první vidět velký displej. Vůbec se ho nebojte. Jeho ovládání je zcela intuitivní a pracovat s ním zvládne každá „stará škola“ i ti, kteří jsou ve vaření začátečníci. 

Na displeji vám ukáže stovky receptů, můžete si zvolit svoje oblíbené. Krok za krokem vás povede přípravou receptu, takže si nemusíte lámat hlavu s kuchařkou. A kdo chce, může svoje vyzkoušené recepty sdílet taky na web ETA. Pokud budou dobré a budou fungovat, najdete je mezi ostatními recepty a dostanou se tak do světa. 

Omáčky, polévky i sladké – ty jdou Leonardovi nejlépe

Jestli něco umí opravdu dokonale, jsou to omáčky, pomazánky a krémy. Je to proto, že umí suroviny nasekat pěkně najemno, umí je vyšlehat, umí je ohřát, když je potřeba. Když k nám přijde návštěva, vhodím jen suroviny do hrnce, nastavím program a za pár vteřin mám na stole lehoučkou a nadýchanou pomazánku, kterou Leonardo vyšlehal naprosto vzorně.

U polévek a omáček je pro mě velkou výhodou to, že Leonardo dělá všechno sám včetně přípravy. Zatímco na plotně musíte běžně udělat základ, pak ho zahustit nebo někam přidat, Leonardo tohle všechno udělá za vás. Stačí nachystat suroviny a ve správném pořadí a se správnými nástavci je do hrnce přidat. 

Nadšená jsem také z páry, která je v Leonardu opravdu výkonná. Nachystáte maso, dáte ho do hrnce a dělá se vám v páře pěkně rychle. Navíc je pára dvoupatrová, takže ve spodním patře můžete dělat zeleninu, v horním patře rybu nebo kuře. Rybu můžete mít hotovou i za deset patnáct minut. 

Dezerty a sladké jsou moje vášeň, takže je samozřejmě zkouším i v Leonardu. Nejlepší je prostě na krémy a šlehačky, ale používám ho i na zadělávání těsta, které není moc hutné. Ta pevnější a těžší těsta se v něm míchala trochu hůř, protože nemá hnětací hák. Vyřešila jsem to ale tak, že jsem napřed přidala lehké suroviny, postupně jsem pak přidávala mouku, a když už bylo těsto pro Leonardo moc těžké, dopracovala jsem ho se zbytkem mouky v ruce nebo v robotu. Těsto nebo kvásek ale v Leonardu také skvěle vykynou, protože je umí zahřát na potřebnou teplotu. 

Z čeho jsem byla fakt nadšená, byla příprava zmrzliny a tříště. Stačí vložit ovoce, led, smetanu a máte naprosto dokonalou domácí zmrzlinu. Podobné to bylo také s krémem na cupcakes, ten jsem dělala ze smetany a mascarpone a byl hotový za několik sekund. Leonardo má totiž dost výkonný šlehač, který na nejvyšší rychlost dokáže udělat hlaďoučké a dokonale vyšlehané krémy. Dělali jsme v něm vánoční likéry i koktejly a bylo to super. A dokonce zvládne i marmelády. A to je velká úspora času.  

Na co si dát pozor? 

Abych Leonardo jen nechválila, je potřeba zmínit pár věcí, které mě překvapily nebo na které si dát pozor. 

Hned ze startu to byl zapínací knoflík, který je trochu ukrytý na boku přístroje. Marně jsme pátrali po tom, proč hrnec nejede, dokud jsme si nevšimli tohoto „tajného knoflíku“. Může se taky stát, že si hrnec omylem vypnete, když něco uklízíte na lince, takže na to pozor. 

Taky je potřeba zvyknout si na to, že se chod spouští jenom když je zavřené víčko. Je to hlavně kvůli bezpečnosti, protože pracuje s teplými tekutinami nebo párou. Když pak chcete vytáhnout hotovou omáčku, musíte víčko lehce povolit, jinak vás nepustí. S tím jsem taky trochu bojovala. 

Samotná nádoba, ve které se dělají krémy, omáčky, pomazánky i všechno ostatní, má objem dva litry, což může být pro velkou rodinu trochu limitující. Nám zatím ale stačila na všechno, co jsme potřebovali. 

No a poslední věc, na kterou je dobré upozornit je, že víčko je z plastu, takže se vám může stát, že výrazně barevné potraviny ho zabarví (třeba kari nebo červená řepa). Po pár umytích je samozřejmě zabarvení pryč, ale ať vás to nepřekvapí.  

Závěr? Robot, který ušetří práci a se kterým je radost pracovat 

Jak už jsem asi párkrát řekla, na Leonardo si musíte zvyknout, protože pracovat s ním vyžaduje trochu přenastavení zaběhnutých systémů ve vlastní hlavě. Jakmile na to ale přijdete, čeká vás v kuchyni spousta dobrodružství a experimentů, které nekladou meze fantazii. 

Vaření budete moci svěřit i těm, kdo normálně úplně nevaří, můžete si procházet stovky receptů od českých kuchařů a cukrářů, a navíc vám určitě párkrát zachrání večeři nebo občerstvení pro nečekanou návštěvu. 

A rozhodně se ho nebojte. I když může vypadat, že je to až moc chytrá věc, pracovat s ním dokáže opravdu úplně každý. A je to zábava!